Užitné střechy s obráceným pořadím vrstev

Hydroizolační vrstva vegetační střechy

Kategorie tzv. provozních, či užívaných střešních plášťů je z hlediska užitných a konstrukčních variant a možností poměrně rozsáhlá. Prakticky vždy obsahují nějakou formu tzv. těžké povrchové úpravy celkové skladby střešního plochého pláště.

Právě tato vlastní povrchová vrstva má zpravidla vliv na rozhodování o konstrukčním řešení a způsobuje odlišnost daného střešního pláště i z pohledu stavebně fyzikálního, především tepelně technického.

1. Základní dělení podle provozu

	Pochozí (střešní terasy)
	Pojížděné
	Vegetační (střešní zahrady)

2. Materiálová základna a terminologie

• Násypem praného říčního kameniva o celkové tloušťce cca 50-80 mm. V tomto případě je nutno pod tuto zatěžovací vrstvu položit vrstvu separační, resp. separační textilii, anorganického původu.
  
• Dlažba na podložkách. Dlaždice jsou velkoformátové. Doporučují se podložky rektifikační, které umožní vyrovnání vrchního líce dlažby do požadované roviny. Dlažba je v tomto případě nespárovaná. V případě dlažby na podložkách doporučuji, na základě praktických zkušeností, pod podložky podkládat separační textilii nehořlavou, ze skelných vláken.
  
• Dlažba na násypu z kamenné drti. Dlaždice jsou středního až velkého formátu. Spáry jsou vysypávány křemičitým pískem. Pod násypem z kamenné drti musí být opět položena výše zmiňovaná separační textilie. Vlastní dlažba musí být v těchto případech samonosná, tj. betonová ať už hladká, nebo z tzv. vymývaného betonu, nebo kamenná nebo teracová.
  
• Dlažba na betonové mazanině. Dlaždice jsou keramické malého a středního formátu odolné mrazu lepené do mrazuvzdorného tmelu. Betonová mazanina minimální tloušťky 50 mm vyztužená sítí by měla být podložena profilovanými fóliemi umožňující odvedení vody z této mazaniny. Profilovaná fólie typu Troba Plus, nebo obdobné, musí být napojena na vnější prostředí.
  
• Krystalizačními, nebo jinými, povrchovými úpravami upravená betonová mazanina opět minimální tloušťky 50 mm vyztužená sítí by opět měla být podložena profilovanými fóliemi umožňující odvedení vody z této mazaniny. Profilovaná fólie musí být i v tomto případě napojena na vnější prostředí.
  
• Vegetační souvrství, tj. vrstva zeminy na drenážní, případně hydroakumulační vrstvě. Jako drenážní vrstva může být použit násyp praným říčním kamenivem, případně tvarovkami z pěnového polystyrénu nebo polyetylénovými nopovými fóliemi. Tato drenážní vrstva s patřičnými úpravami zpravidla slouží i jako hydroakumulační vrstva.
  
• Samostatnou variantou jsou plastbetonové vrstvy integrované přímo na desky tepelné izolace z XPS.
  
• V případě pojížděných plochých střešních plášťů je zpravidla tvořena tzv. zámkovou dlažbou do kamenné drti, nebo betonovou mazaninou se sítí s následnou povrchovou úpravou, nebo v případě skladby s klasickým pořadím vrstev, kdy tepelnou izolaci tvoří pěnové sklo nebo se jedná o skladbu bez  tepelné izolace vrstva z litého asfaltu.

2.2. Vodotěsná izolace

Jako vodotěsná izolace se používají prakticky všechny stávající materiálové možnosti povlakových krytin od oxidovaných asfaltových pásů přes modifikované, SBS, APP, přes syntetické fólie například měkčeného PVC (PVC-P), etylén-vinyl-acetátu (EVA), polyetylen-chloridu (PEC,CPE), polyolefinů (PO), polyolefin-kopolymer-bitumenu (POCB), etylen-kopolymer-bitumenu (ECB), polyizobutylenu (PIB), etylen-propylen-dien-mononeru (EPDM), chloroprenového kaučuku (CR), izopren-izobutylového kaučuku (IIR), acryl-nitrid-butadienového kaučuku (NBR), styren-butadienového kaučuku (SBR), etylen-propylen-monomeru (EPM), chlorsulfidového polyetylenu (CSPE). až po fólie z termoplastického polyolefinu TPO.

2.3. Separační textilie

Separační textilie jsou v tomto případě používány z anorganických nenasákavých a vlhkostí nedestruujících materiálů, tj. z polyesterových nebo polypropylénových vláken. Ve speciálnícj případech je vhodné použít separační textilie nehořlavé ze sklených vláken nebo odolné proti prorůstání kořínků vegetace. Této úpravy se dosahuje inhibitory růstu.

2.4. Tepelná izolace

Hlavním problémem skladeb s obráceným pořadím vrstev je za prvé volba tepelné izolace, která by byla schopna trvale odolávat vnějším klimatickým podmínkám. Dosud trh nabízí pouze jednu materiálovou variantu a tou je extrudovaný polystyrén. Tento extrudovaný polystyrén vzniká vypěněním při vysokém tlaku, čímž vzniká uzavřená buněčná struktura a tím i velmi nízká nasákavost tohoto materiálu. Prvním světovým výrobcem byl koncern Dow Chemicals, který jej vyrábí pod obchodními značkami ROOFMATE SL, LG, FLOORMATE a PERIMATE dosud. Dalšími známými výrobci jsou např. BASF, Fina, Austrotherm a Linpac. V případě skladeb s klasickým pořadím vrstev je nutno volit tepelné izolace s dostatečnou pevností, např. pěnové sklo.

3. Poruchy provozních užívaných plochých střech s obráceným pořadím vrstev

3.1. Nadzvednutí desek tepelné izolace z extrudovaného polystyrénu v konstrukcí s obráceným pořadím vrstev

Jednou z typických poruch obrácených skladeb střešních plášťů je nadzvednutí desek extrudovaného polystyrénu vztlakem větru při nedostatečné dimenzi zatěžovací vrstvy. Stejný problém může nastat vztlakem vody při ucpaných vpustech a opět nedostatečné dimenzi zatěžovací vrstvy. Z hlediska vztlaku vodního sloupce doporučuje se osazovat předmětné střešní pláště tzv. bezpečnostními přepady. Z tohoto důvodu je mírně problematické použití podtlakových odvodňovacích systémů typu Pluvia apod.

3.2. Propálení desek XPS nedopalkem

Již předtím zmiňovanou poruchou je propálení extrudovaného polystyrénu horkým nedopalkem až k úrovni hydroizolace, nebo dokonce propálení i této vlastní izolace. Tato porucha se vyskytuje především na veřejně přístupných střešních terasách krytých dlažbou na podložkách v případě nedostatečného utažení dlažby.

3.3. Nerovnost a nestabilita dlažby na podložkách

V případě dlažby na podložkách je zřejmě nejčastěji reklamovanou závadou nerovnost a nestability povrchu dlažby. Tento jev vzniká nedostatečně pečlivým provedením pokládky dlažby, zvláště v případě tzv. nerektifikačních podložek, tvořených buď plnými pryžovými prvky, nebo, a to častěji, plastovými mezikružími.

3.4. Rozvoj kořenového vegetačního systému v souvrství

V případě dlažby do kamenné drti se může stát, že v násypu drti, pod dlažbou, dochází k nezpozorovanému rozvoji kořenového vegetačního sytému. Pokud není i v těchto případech použita vodotěsná izolace odolná prorůstání kořínků může tento jev způsobit ztrátu hydroizolační funkce použité vodotěsné povlakové krytiny. Stejný problém může nastat i v případě nepravidelné nebo nedostatečné údržby střešních plášťů se zatěžovací vrstvou tvořenou násypem praného říčního kameniva, s jediným rozdílem, že zde by byl rozvoj vegetace zřejmě při pravidelných prohlídkách vizuálně patrný.

3.5. Nasycení desek extrudovaného polystyrénu vodou

Poslední dobou je poměrně často popisován jev nasycení, jinak téměř nenasákavých, desek extrudovaného polystyrénu. Zjištěno bylo, že k tomuto jevu může nastat tehdy, když na vrchním líci desek z extrudovaného polystyrénu je položena jakákoliv vrstva s celkovým vysokým difúzním odporem. Faktor difúzního odporu extrudovaného polystyrénu je udávaán v rozmezí 80 – 300, tedy je tento materiál poměrně pro vodní páru propustný. Nasákavost extrudovaného polystyrénu je udávána 0-0,5% hmotnosti. Jedná se tedy o materiál poměrně nepropustný pro molekuly vody. Princip daného problému je nutno hledat v kondenzaci vodní páry pod výše uvedenou nepropustnou vrstvou, kde potom v kapalném stavu zůstává uzavřena v objemu vlastní tepelné izolace. Vodní pára difunduje ne převážně z interiéru, ale především z mezivrstvy pod tepelnou a nad vodotěsnou izolací, kde lze očekávat prakticky 100% relativní vlhkost a tedy i poměrně vysoký tlak, v tomto případě saturované,vodní páry. Na vnější straně extrudovaného polystyrénu (XPS) je tlak vodní páry nižší, čímž vniká diferenciál tlaků a tedy hnací mechanismus oné difúze vodní páry. Podobné nasycení spodních desek XPS bylo rekognoskováno i v případě dvouvrstevných tepelných izolací v obrácených skladbách. Hnací mechanismus je zřejmě podobný. Funkci vrstvy s vysokým difúzním odporem v tomto případě plní uzavřený vodní film mezi spodní a vrchní deskou. V současnosti význačnější výrobci extrudovaného polystyrénu nedoporučují tento pokládat ve skladbách s obráceným pořadím vrstev ve dvou vrstvách, tak jak bylo poměrně dlouhou dobu v našich podmínkách, vhledem k přenosu této zvyklosti za účelem minimalizace tepelných mostů spárami z jednoplášťových skladeb s klasickým pořadím vrstev nebo dvouplášťových konstrukcí, zvykem.

3.6. Kondenzace vodní páry na vnitřním povrchu konstrukce

Podstatným problémem, nebo respektive stavebně fyzikální poruchou, může být kondenzace vodní páry na vnitřním povrchu střešních plášťů s obráceným pořadím vrstev, vlivem ochlazování nosné konstrukce srážkovou vodou podtékající pod tepelnou izolací z desek XPS. K tomuto jevu dochází především v případech staveb s vlhkým vnitřním prostředím a zdá se, že častěji v případech nosných konstrukcí s nižší tepelnou stabilitou, tzn. tzv. lehkých nosných konstrukcí. Z toho vyplývá, že nelze doporučit tuto variantu čisté obrácené skladby v těchto případech a doporučuje se zpravidla použít tzv. variantu „DUODACH“ s teplenou izolací i pod hlavní hydroizolací.

4. Analýza okrajových podmínek užívaných střešních plášťů s obráceným pořadím vrstev

Na střešní plášť obecně působí velmi mnoho vnějších a vnitřních vlivů včetně působení:

• vztlaku větru,
• dilatačních pohybů podkladní konstrukce a samotného souvrství,
• zatížení stálého a nahodilého,
• UV záření,
• případného chemického spadu,
• atmosférických srážek:
  • déšť,
  • sníh,
  • led,
  • kroupy.
    
• teplota a relativní vlhkost vnějšího vzduchu,
• teplota a relativní vlhkost vnitřního vzduchu.

Z pohledu stavebně fyzikálního chování střešního pláště jsou podstatnými okrajovými podmínkami samozřejmě teplota a relativní vlhkost vnitřního a vnějšího vzduchu a četnost a délka trvání atmosférických srážek.

Měsíční průměrné výpočtové parametry vnitřního a vnějšího prostředí pro bytový dům, 4. třídu vlhkosti (bytové domy, kuchyně, sportovní haly) v Praze s uvažováním vlhkosti násypu nebo jiné zatěžovací vrstvy:

Průměrné měsíční úhrny srážek a průměrná doba trvání deště pro Prahu 2, podle zprávy Českého hydrometeorologického ústavu [34]:

po zpracování těchto údajů lze tedy sestavit průměrné intenzity v době trvání srážek.

Z uvedené analýzy vyplývá, že nejvyšší zatížení srážkami s potencionálním nejvyšším podtékáním mezi deskami tepelné izolace a hydroizolací lze očekávat mimo hlavní topnou sezónu, resp. na jejích okrajích.

Zřejmě tedy rozhodujícím zatížením z tohoto pohledu bude zatížení tajícím sněhem v období ledna, února kdy při náhlém oteplení vnějšího vzduchu celkem a povrchu střešního pláště slunečním zářením může docházet k odtávání sněhové vrstvy. Teplota vody vstupujícího tedy do předmětné mezivrstvy se bude blížit  0ºC.

Nicméně množství a rychlost vody protékající touto mezivrstvou, nebo její poměr vzhledem k intenzitě srážek zatím není nikde specifikováno a bude zřejmě záviset na systému odvodnění střešního pláště, spádu a vřazených odporech a tření při průtoku mezivrstvou.

5. Vliv vlhkosti tepelné izolace na součinitel prostupu tepla konstrukce

Pro zhodnocení vlivu vlhkosti extrudovaného polystyrénu lze podle dostupné literatury [1] a na základě výzkumu BDA (Buro DakAdvise, Netherlands) použít vzorec:

U = (28,5+0,6v+0,03v²)/1000   [W/mK];

kde    v...je objemová vlhkost materiálu [%].

6. Analýza vlivu srážkové vody podtékající pod tepelnou izolací, v limitním teplotním stavu, na ochlazení vnitřního povrchu konstrukce a riziko vzniku kondenzace na tomto vnitřním povrchu při standardních podmínkách vnitřního prostředí – posouzení z hlediska neustáleného jednorozměrného teplotního stavu

Předmětem této práce bylo i porovnat ochlazení jednotlivých variant konstrukcí a jejich vnitřních povrchů vlivem tohoto podtékání. Rozdílné chování bylo očekáváno u tzv. tepelně akumulačních nosných konstrukcí, jejichž hlavním reprezentantem byla vybrána železobetonová monolitická konstrukce tloušťky 20 cm s 5cm spádovou vrstvou z betonové mazaniny, dřevěného bednění, konstrukce z trapézových ocelových plechů, ve dvou variantách – klasické obrácené konstrukci, více méně teoretické, v praxi nerealizovatelné, a v tzv. DUO variantě s tepelnou izolací i pod hlavní povlakovou izolací. Určitým pokusem, do které skupiny bude nosná konstrukce zatříděna, byla varianta s nosnou konstrukcí tvořenou žebírkovými železobetonovými panely, resp. tenkou železobetonovou konstrukcí, s 3 cm vyrovnávacím cementovým potěrem.

Pro tyto konstrukce byly nejdříve spočítány teplotní poměry v tzv. ustáleném teplotním stavu v limitních okrajových podmínkách z pohledu podtékání srážkové vody, tj. při teplotě exteriéru 0 ºC.  Byla tak určena ustálená teplota ve vrstvě mezi tepelnou a vodotěsnou izolací. Poté byla do výpočtu nestacionárního vedení tepla vložena tato základní ustálená teplota a simulován pokles teploty v předmětné mezivrstvě na 0 ºC při podtékající vodě z tajícího sněhu a jeho vliv na vnitřní povrchové teploty.

Průběhy teplot v daných konstrukcích v závislosti na čase jsou uvedeny na následujících grafech:

železobetonová nosná podkladní konstrukce tl. 20 cm s betonovou mazaninou tl.5 cm, tloušťka tepelné izolace z XPS 12 cm:

železobetonová nosná podkladní skořepina tl. 3 cm s vyrovnávacím cementovým potěrem, tloušťka tepelné izolace z XPS 12 cm:

dřevěné bednění, tloušťka tepelné izolace z XPS 12 cm:

teoretická ocelová podkladní nosná konstrukce se separační textilií a hydroizolací, tloušťka tepelné izolace z XPS 12 cm:

ocelová podkladní nosná konstrukce ve variantě DUO DACH s tepelnou izolací z minerálních vláken 40 mm pod hydroizolací, tloušťka tepelné izolace z XPS 12 cm:

6.1. Tabulka

Přehled výsledků hodnocení nestacionárního vedení tepla jednotlivých vybraných typů konstrukce při podtékání vrchní tepelné izolace srážkovou vodou o teplotě 0º C

Z uvedeného přehledu výsledků je patrné, že nejméně nebezpečné z hlediska krátkodobějšího tání sněhu nebo deště jsou skladby s žb monolitickou nosnou konstrukcí, DUO skladba, a omezeně žb skořepina, která je však poměrně nebezpečná z dlouhodobého, více jak 5 hodinového tání nebo deště. Z krátkodobého pohledu je pro standardní bytové objekty nebezpečná teoretická skladba s hydroizolací na plechovém podkladě, nosné konstrukci. Nejstabilnější je zjevně varianta DUO skladby střešního pláště, kterou lze spolu s těžkou nosnou konstrukcí z železobetonové, cca 20 cm, desky doporučit i pro skladby s vlhkým vnitřním prostředím.

7. Zhodnocení vlivu podtékající srážkové vody na vlastní tepelné ztráty v Evropě a její legislativě

Ze shrnutí švédských, norských a německých metodik pravděpodobně vychází i návrh zhodnocení vlivu podtékající srážkové vody pod vrstvou tepelné izolace z extrudovaného polystyrénu u obrácených střešních konstrukcí podle EN 6946: „ Stavební prvky a stavební konstrukce – Tepelný odpor a součinitel prostupu tepla- Výpočtová metoda“.

Poslední – zatím jen navrhovanou přirážkou – je přirážka na vliv srážek u obrácených střech, která se stanovuje ze vztahu

ΔU = 0,04 . p . (R₁/R)²      [W/(m².K)]

kde  p je průměrná míra srážek v mm/den během otopného období,
R₁ je tepelný odpor vrstvy extrudovaného polystyrenu nad hydroizolací
R je celkový tepelný odpor konstrukce v m².K/W.

Zhoršení součinitele prostupu tepla vlivem srážek může být velmi nepříjemné zvláště v lokalitách, pro které je v zimním období charakteristický spíše výskyt dešťů než sněhu. Střechy se v těchto místech doporučuje provádět raději v tzv. duo variantě - a to zvláště tehdy, pokud má nosná konstrukce malou tepelnou setrvačnost a tepelný odpor.

8. Otázky dalšího výzkumu

Při studiu tohoto problému mi přišla, v současně dostupných zdrojích, poměrně pozoruhodná určitá míra zanedbání vlivu konstrukčního řešení skladeb plochých střešních plášťů s obráceným pořadím vrstev včetně umístění drenážních vrstev, tzv. zatěžovacích vrstev a především způsobu odvodnění.

Přijde mi poměrně logické, že při umístění jakékoliv drenážní vrstvy mezi hydroizolaci a tepelnou izolaci bude mít možnost podtékat tepelnou izolaci z XPS daleko více srážkové vody než v případě bez drenážních vrstev s tzv. vřazenými odpory zmenšení průtočného průřezu navýšenými přesahy povlakových izolací.

Stejně tak je zřejmé, že lze očekávat i určité rozdíly v množství podtékající vody mezi tzv. pultovými a sedlovými střechami, odvodněnými liniovými žlaby (vnitřní, zaatikové, podstřešní), kdy je průtočný průřez, kromě zúžení v přesazích, konstantní, a střechami odvodněnými vnitřními vpustmi, kdy se průtočný průřez zužuje v poměru obvod odvodňované plochy/ obvod vpusti. V případě vnitřních vpustí lze očekávat podle rovnice kontinuity buď vysoké rychlosti průtoku vody u vpusti, což je však nepravděpodobné, vzhledem k tření a vřazeným odporům průtočného profilu, nebo, spíše, poměrně nízké rychlosti proudění podtékající vody směrem k obvodu odvodňované plochy.

Stejně tak logickou souvislost množství podtékající srážkové vody pod tepelnou izolací lze hledat i ve vnější povrchové úpravě celého souvrství. Lze předpokládat, že např. tzv. zatěžovací vrstva z násypu praným říčním kamenivem, kačírkem, zadržuje mnohem více srážkové vody než např. dlažba na podložkách, která sice ve spárách propustí vodu na vrchní líc tepelné izolace, ale dál víceméně nebrání volnému průtoku na povrchu tepelné izolace. Odlišné chování lze očekávat v případě dlažby kladené do kamenné drti se spárami vysypanými jemným křemičitým pískem. V tomto případě očekávám výrazně nižší podíl srážkové vody pronikající pod povrch celé konstrukce.

Další fázi výzkumných prací je zřejmě vhodné zaměřit na stanovení poměru pronikající srážkové vody až na vlastní vrstvu vodotěsné izolace přes všechna vrchní souvrství dané skladby konstrukce v závislosti od spádu modelového střešního pláště a povrchu celé skladby, tj. násyp praným říčním kamenivem, dlažba na podložkách, dlažba v násypu drceným kamenivem nebo křemičitým písem. V tomto případě především experimentálně. Následně lze určit i množství vody proudící na povlakové hydroizolaci, což povede ke stanovení rychlosti proudění v závislosti od spádu a zatěžovací vrstvy a způsobu odvodnění střešního pláště. Tímto způsobem bude možno stanovit přesnější hypotézu o množství tepelné energie odebírané podtékající srážkovou vodou dané konstrukci

Literatura

[1] Christian Curtoise a kol.: Practical Guide to Flat Roofing; Pitsburg Corning Europe N.V., 1999
[2] Arup Research and Development: Flat Roofing: Design and Good Practice; The British Flat Roofing Council and Construction Industry Research and Information Association, 1993
[3] Foamglass: The Compact Roof; Pitsburg Corning Europe N.V., 1994
[4] K. Bloudek a kol: Obvodové pláště staveb a prostorů namáhaných vlhkým vnitřním prostředím; ČSVTS, Praha 1990
[5] K. Bloudek: Stavební tepelná technika, akustika a osvětlení, díl I. Stavební tepelná technika; ČVUT Praha 1989
[6] K. Bloudek: Stavební tepelná technika, akustika a osvětlení, díl I. Stavební tepelná technika II; ČVUT Praha 1989
[7] K. Bloudek: Stavební tepelná technika II- 2.díl; ČVUT Praha 1992
[8] K. Halahyja, B. Beťko, K Bloudek, P. Tomašovič, J. Puškáš: Stavebná tepelná technika, akustika a osvetlenie, SNTL, 1985
[9] K.F.Fokin: Strojitělnaja teplotechnika ograždajuščich častěj zdanij; Gosudarstvenoje izdatělstvo literatury po strojitělstvu i architekture, Moskva 1953
[10] J. Oláh, M. Mikuláš: Krytiny a doplňkové konštrukcie striech; Jaga Group, Bratislava 1997
[11] J. Oláh, a kol: Konštrukcie plochých striech ; Jaga Group, Bratislava 1997
[12] M.Vlček, A. Fajkoš: Střešní konstrukce od A do Z; Verlag Dashoefer, 1999-2003
[13] Blaich, V.: Poruchy staveb, Jaga Group Bratislava, 2001
[14] F. Mrlík: Difúzní konstanty některých stavebních látek a konstrukcí; VÚPS Gotwaldov 1980
[15] M. Novotný, L. Keim, Z.Svoboda: Tepelné izolace a stavební tepelná technika; Arch, Praha, 1994
[16] M. Novotný, I. Misar: Ploché střechy; Grada, Praha 2003
[17] Fajkoš, A., Novotný,M.,Straka,B.: Střechy I - Opravy a rekonstrukce, Grada Praga 2000
[18] Jokl: TZB, Interní mikroklima, větrací a klimatizační technika pro stavební inženýry, 2. díl, ČVUT Praha 1981
[19] V. Kupilík: Střechy; Stavební informační agentura, Praha 1997
[20] V.Hájek, J. Pavlis, M. Novotný: Pracujeme na střeše; Sobotáles, Praha 1995
[21] V.Hájek, M. Novotný, Pavlíková,M., Stibůrková, B., Tywoniak, J.: Pracujeme na střeše, 2. přepracované vydání; Sobotáles, Praha 2000
[22] Halahya, M., Chmúrny,I., Sternová, Z.: Stavebná tepelná technika - Tepelná ochrana budov, Jaga, Bratislava 1998
[23] Hanzalová, L., Šilarová, Š.: Poruchy střešních plášťů panelových objektů; Stavební ročenka, ČSSI Praha 1998
[24] Hanzalová, L., Šilarová, Š. a kol.: Ploché střechy, navrhování a sanace; Public History, Praha 2001
[25] Svoboda, L., Tobolka, Z.: Stavební izolace; ČKAIT Praha 1997
[26] ČSN 73 1901: Navrhování střešních plášťů
[27] ČSN 73 0600: Hydroizolace, základní pojmy a ustanovení
[28] ČSN 73 0606: Hydroizolace – povlakové izolace, základní pojmy austanivení
[29] ČSN 73 0540: Tepelná ochrana budov
[30] ČSN EN 13788:Tepelně vlhkostní chování stavebních konstrukcí a stavebních prvků – Vnitřní povrchová teplota pro vyloučení povrchové vlhkosti a kondenzace uvnitř konstrukce – Výpočtové metody
[31] prEN 6946: „ Stavební prvky a stavební konstrukce – Tepelný odpor a součinitel prostupu tepla- Výpočtová metoda“
[32] STN 731901: Navrhovanie střešných plášťov
[33] expertní systém pro navrhování plochých střešních plášťů – Icopal, s.r.o.
[34] zpráva Českého hydrometeorologického ústavu 972/96, 18.11.1996
[35] technická dokumentace, Dow-Chemicals