Novinky v oblasti hydroizolací v České republice

Anotace: V letošním roce se na českém trhu objevilo několik novinek, které sice podstatně nezmění dosavadní poměry v oblasti hydroizolací inženýrských staveb, ale v některých oblastech se bude jednat o vítané řešení komplikovaných problémů.

1.  NOVINKY V ROCE 2011
Novinek v oblasti izolací inženýrských staveb bylo poměrně dost a to zejména v oblasti legislativy díky nově zavedeným normám a na ně navazujícím dokumentům, včetně schvalování izolačních systémů na mosty ministerstvem dopravy.  Legislativním změnám se doufám budou věnovat jiní autoři. Chtěl bych se zaměřit na novinky v oblasti technologií. V současné době se nové technologie, na rozdíl od 90. let minulého století, vyskytují sporadicky, přesto se minimálně dvě podařilo poprvé v České republice zrealizovat.

2.  VELKOROZMĚROVÉ PÁSY
První novinka spadá do kategorie volně pokládaných asfaltových pásů. Tato technologie sama o sobě není žádnou novinkou, protože v České republice se přes prvotní obavy zabydlela od poloviny 90. let a je hojně a úspěšně využívána pro přesypané objekty a pro železniční mostní objekty. Používaly se ale pouze v omezeném rozsahu a stavební a izolační firmy si „troufly“ pouze na základní rozměry, tj. do rozměru 2 m x 20 m. Již loni, právě na konferenci Hydroizolace a vozovky na mostovkách, jsem informoval, že ve světě existují podstatně rozměrnější výrobky dosahující i několika set m2 v jednom nábalu. Tehdy jsem ještě nedovedl předvídat, jak dlouho ještě potrvá, než se podaří tyto výrobky v České republice představit. Je potěšitelné, že i přes nelehkou situaci, která je nejenom v oblasti inženýrských staveb, se podařilo jeden projekt připravit a zrealizovat.

Onou novinkou je pás COLETANCHE. V tomto případě se jednalo o variantu ES 4, která je svými parametry asi nejmasivnější asfaltovou izolací ve světovém srovnání. Rozměry pásu 5,1m x 55 m a tloušťka pásu 5,5 mm hovoří za vše. Výroba pásu takových rozměrů je odlišná od klasické technologie a tato skutečnost je znát již na první pohled. Ne každému se musí zamlouvat mírně zvlněný horní povrch pásu (ani mne na první pohled nezaujal),rozhodující ale bylo stanovisko lidí, kteří mohli tento pás zpracovávat. Jejich zkušenosti lze hodnotit ve zkratce následujícím konstatováním: Pás přes svoji tuhost, díky vložce, tloušťce a velikosti až překvapivě velmi dobře dovede kopírovat nerovnosti terénu. Provádění přesahů (technologie požaduje přesahy o šířce 20 cm) je při použití speciálního hořáku až překvapivě jednoduchá a spoj lze realizovat stejně rychle jako spoj klasický, včetně kontrolního výtoku asfaltu po straně pásu. Jediná nevýhoda, která byla zmiňována, nebyla kupodivu cena, přestože je vyšší než u pásů klasických rozměrů, ale absence mechanizace pro jeho ukládání. Je pravda, že se ve světě používají mechanizmy velmi sofistikované, schopné položit několik tisíc m2 za den, přesto i tam se používají mechanismy velmi jednoduché. Jsem si téměř jist, že s naší příslovečnou improvizací se do budoucna i tato zdánlivá nevýhoda podaří překonat.

Je třeba zmínit i samotnou stavbu. Jednalo se o železniční most  navazující na Nové spojení v Praze před Libeňským nádražím přes ulici Spojovací v celkové výměře 3000 m2. Tento údaj je velmi podstatný, protože použití této technologie je smysluplné až pro vyšší výměry. Tuto výměru je možno považovat za hraniční, ale ve prospěch výběru této technologie byla vzata v úvahu i odolnost této izolace z hlediska mechanické odolnosti, která je také poměrně ojedinělá a která byla právě pro tuto stavbu požadována. 

Protože se jednalo o skutečnou novinku bez předchozích zkušeností, tak je na místě poděkovat i všem aktérům, kteří se na daném projektu podíleli a to zejména samotné izolační firmě CZ - EU PROFIZOL.

Obr. 1: První realizace pásu COLETANCHE v ČR

3.  IZOLACE PARKOVIŠŤ
Druhou novinkou je také novinka z oblasti volně pokládaných pasů, ale pokud by se takto definovala, pak by to bylo velmi nepřesné. Jedná se totiž o pásy, které jsou sice volně pokládané, ale pouze v době aplikace. Po celkovém technologickém procesu je pás k podkladu cíleně přilepen. Tato technologie je kromě samotného asfaltového pásu totiž spojená litým asfaltem, který právě toto spojení zajišťuje.  Jedná se o systém BARYPRENE a používá se zejména pro izolace parkovišť. 

V tomto konkrétním případě je to BARYPRENE 25 SIA. Nejedná se o pás výjimečných vlastností, co se masivnosti týče. Ani tloušťkou ani vyztužením nepatří mezi ohromující. Jeho přednost je v celkové koncepci. Jak již bylo řečeno, jde o pás, který je cíleně přilepen k napenetrovanému podkladu. Ve variantě SIA se jedná o samolepící úpravu a to nejenom v ploše, ale také v přesazích. Technologie BARYPRENE se volně pokládá na napenetrovaný povrch a spojuje se pouze v přesazích. Přilepení na podklad je bodové, což zajišťuje separační folie s kruhovými otvory. Podélné spoje jsou samolepicí a spojují se krátkodobě pouze zahřátím přes horní povrch, příčné přesahy se klasicky spojují natavením. Po položení vrstvy z litého asfaltu dojde právě ke spojení pásu k podkladu a k definitivnímu spojení ve spojích. Samotný pás se pak se spojením s litým asfaltem stává spolehlivou ochranou proti vodě. Tuto technologii je díky bodovému spojení možné používat i na horších površích než vyžadují klasické izolační systémy. Tyto úlevy jsou ve smyslu makrotextury a vlhkosti podkladu. Zkušenosti z první aplikace lze stručně zformulovat do následujících vět: V samotné pokládce jde o mírnou úsporu v čase díky tomu, že se pás nenatavuje, ale pouze spojuje v přesazích. Největší předností je možnost aplikace na nestandardní povrch z hlediska ČSN 73 6242. Tato skutečnost se během provádění projevila tím, že se díky lokálnímu přichycení při aplikaci litého asfaltu netvořily boule, přestože vlhkost betonu mohla být vlivem dlouhodobého zatékání do konstrukce vyšší než povolená 4 %. Jinak tato stavba nebyla ničím zajímavá, neboť se jednalo o tuctové parkoviště jednoho z obchodních řetězců. 

Stejně jako v předchozím případě se sluší poděkovat realizační firmě, kterou byla zkušená firma CZ BAUSAN.

Obr. 2: První realizace pásu BARYPREN v ČR

4.  ZÁVĚR
Obě uvedené technologie nepatří mezi technologie v souladu s ČSN 73 6242, přesto je jimi možno lépe řešit některé izolace, stejně tak jak je tomu v okolních zemích v Evropě, ale i mimo ni.

Tento článek byl prezentován na 21.ročníku konference Hydroizolace a vozovky na mostech 2011

Další informace na dané téma naleznete: