Někde tu teče..

Při zběžné vizuální kontrole jedné terasy a vlhkých map v bytě ve stejné výškové úrovni bych se vsadil, že kdosi podcenil (odflákl) hydroizolaci na terase.

Bližší průzkum však začne naznačovat další možnosti příčin zatékání. Jednou z nich je zatečení dešťových srážek do staré popraskané omítky a do parapetů na dožívajících okenních rámech.

Další možná příčina zatékání se objevila po troše horolezecké aktivity po anténní objímce z terasy na střechu a po prohlídce střešního pláště nad vlhkým bytem na terase. Staré oxidované asfaltové pásy typu skloubit si svou životní roli již dávno odsloužily a nyní vesele propouští vodu nesčetným množstvím puchýřků a prasklin.
Co se týče napojení na rozpadlé a rezavé plechové prostupy, není třeba komentáře.

A oplechování okrajů střechy návětrnou lištou je kapitola sama pro sebe. Na sluníčku zahřátý ocelový plech dostane při dešti značný tepelný šok, takže odskočí od asfaltového pásu a nečeká na jeho zpomalenou tepelnou reakci, čímž vznikne netěsnost.

Pak už má deštík (srážková voda) snadnou cestu mezi oplechováním a krytinou, případně uvolněným letováním. Může vesele a bez zábran protékat do omítky nebo přímo zdivem do bytu a nevtíravým plíživým způsobem zavlažovat místní líheň plísní. Za mrazů pak jakoby mimochodem roztrhá zase kousíček omítek.

Pokud jsem se domníval, že moje cesta za cestou nevyžádané a nechtěné vody tady skončila, byl jsem zklamán. Po další anténní cestě tentokrát snadnějším směrem dolů mě napadlo prohlédnout zábradlí terasy a jsem opět na pochybách.
Oplechování vnější strany zábradlí odstává z omítky a je nekompromisně vystaveno dešti a svým osobitým způsobem funguje jako sběrač srážkové vody. 

Tak, jak to vlastně je? Může tato srážková voda z vnějšku zábradlí podtéci hydroizolaci terasy a vniknout zdivem do bytu? Vyloučeno to není a jsem tam, kde na začátku. Někde tu teče…