Hledej
16.11.2005  |  Michal Matějček

Historie Karlova mostu

pohled na Karlův most v současnosti

Karlův most je v naší zemi, a nejen v ní, bezesporu jednou z nejznámějších mostních staveb. Jeho kamenná konstrukce v sobě po staletí nese tajemství starých časů a je předmětem mnoha bádání, návrhů, projektů a také různých sporů.

Pojďme se na tento krásný most podívat od jeho počátků až po současnost.

Jedná se o nejstarší dochovaný most v Praze a zároveň pro mnohé z nás nejkrásnější na světě. V minulosti se most dlouho jmenoval Pražský, či Kamenný. Až koncem devatenáctého století, přesněji v roce 1870, byl nazván po svém zakladateli, Karlův.

Na místě dnešního Karlova mostu stál od poloviny 12. století do poloviny 14. století románský most, zvaný podle manželky krále Vladislava I., Juditin. Juditin most byl postaven v letech 1158 – 1171. Sto let po jeho dokončení byla v Praze velká povodeň a konstrukce mostu byla vážně poškozena. Definitivně řeka Vltava most zbořila 3. února 1342, kdy jeho zbytky neodolaly náporu ledu, dřeva a jiného materiálu neseného povodní. V tehdejší době bylo zničení mostu považováno za národní pohromu.

Po katastrofě byl v oblasti Juditina mostu používán provizorní dřevěný most. Nakonec začala 9. července 1357 v 5 hodin 31 minut stavba nového mostu. Základní kámen tehdy položil sám král Karel IV. Datum, i s přesným určením času, bylo vybráno s ohledem na konjunkci Slunce se Saturnem, což byl podle astrologů pro takový počin nejvhodnější a nejšťastnější okamžik roku.

Stavbu mostu dostal za úkol tehdy velmi mladý švábský stavitel Petr Parléř a jeho huť. Celý most byl hotov začátkem 15. století. Délka mostu je 520 metrů, šířka 10 metrů a spočívá na 16 pilířích. Na obou březích je mostovka zakončena mostními věžemi (Malostranská a Staroměstská mostecká věž). Staroměstská mostecká věž pochází rovněž z rukou Petra Parléře, kdežto Malostranské mostecké věže jsou každá z jiného období.

Na zábradlích mostu stojí třicet soch a sousoší světců, které sem byly instalovány mezi lety 1683 až 1714. Jejich autory jsou významní barokní sochaři, jako například M. B. Braun nebo otec a synové Brokoffové. Některé sochy však byly během svého života zničeny častými povodněmi, které most sužovaly a proto byly postupně nahrazovány díly soudobých umělců. Aby se původní pískovcové skulptury zachovaly i nadále, jsou postupně od roku 1965 nahrazovány kopiemi a originály jsou ukládány do lapidária Národního muzea a Národní galerie.

Ovšem Karlův most nebyl vždy jen památkou. Po většinu času byl důležitou dopravní tepnou, která spojovala Staré město s Malou stranou. Doprava na mostě byla výrazně omezena až ve 20. století a do té doby byly na mostě prováděny různé úpravy, které si dopravní ruch časem vyžádal. Například v roce 1723 bylo na mostě zhotoveno olejové osvětlení, nahrazené v roce 1866 plynovým. Jeho kandelábry byly následně upraveny pro svícení elektrickou energií a fungují dodnes. Další úpravy postihly především mostovku, ale o tom někdy příště…

Na závěr jedna malá zajímavost. Zkuste si vzít papír, tužku a napsat si za sebou rok, měsíc, den a čas založení mostu… opravdu královsky promyšlené.

ISSN 1213-6395 | Tiráž | RSS © 2000-2008 MOSTY.CZ, vyrobil: nexum Trilog
(statická verze - archiv)