Poruchy stříkaných tvrdých polyuretanových pěn

Jednou z často se opakujících poruch stříkaných polyuretanů jsou trhliny od objemových změn při dotvarování ¹.

Nejedná se ovšem o vliv lineární objemové roztažnosti (tato hodnota je u pěnových polyuretanů nejlepší ze všech pěnových tepelných izolací), ale o objemové změny způsobené dotvarováním v rámci výroby. U pěnových tepelných izolací jako např. u pěnového polystyrénu, je nutno zabudovávat tyto izolace až po odeznění primárních objemových změn, které jsou spojeny s výrobním procesem. To se děje uložením ve skladu na určitou dobu (30 - 90 dní), která eliminuje více jak 90 % těchto objemových změn. V případě stříkaných pěnových polyuretanů, prováděných na staveništi, tato doba neexistuje, protože hned po nastříkání jsou vystaveny vnějšímu prostředí a není prostor a čas, kdy by k tomuto základnímu, výrobnímu dotvarování došlo. Stačí proto minimální chyba obsluhy, která nedodrží technologické předpisy (zejména poměry jednotlivých komponentů a čistotu stříkacího zařízení) a dojde k výraznému dotvarování pěnového polyuretanu na místě. Důsledkem jsou trhliny. Na následujících fotografiích je vidět střešní plášť školy, kde byl nastříkán polyuretan s nižší objemovou hmotností než byla předepsána (v tomto případě to bylo 55 kg/m3). Důsledkem objemových změn bylo, že se všechny vrstvy nastříkaného pěnového polyuretanu utrhly od všech obvodových konstrukcí, atiky, svislé konstrukce a vznikla kontinuální trhlina na celou tloušťku stříkaného pěnového polyuretanu o šíři 30 - 80 mm.

Celkový pohled na průběžnou trhlinu podél atiky objektu.	Detailní pohled na trhlinu. Ve spodní části prosvítá černá původní hydroizolace.
Pohled na trhlinu ve hmotě při vytažení na svislou stěnu.	Další pohled na trhlinu již s rašící vegetací.