MOSTY.CZ - Legislativa / normy

Úvodní strana > Články > Legislativa / normy

Tisk článku |

Nové dokumenty pro vodotěsné izolace mostních objektů Českých drah

Ing. Františka Vlková
České dráhy, Ř DDC, odbor stavební , oddělení mostů a tunelů

Ing. Marcel Pelech
A.W.A.L. s.r.o. Praha

RESUME: ... Das Vorstellung die Norm TNŽ 73 6280 "Entwurf und die Verlegung der Abdichtung auf den Eisenbahnbrücken". Unterschieden zwichen die Eisenbahnbrücken und Strassenbrücken und ihre Einflüsse auf die Abdichtung. Die Gültigkeit die Norm dei definition und neue Prüfungen zum Durchschlag.

Podle dokumentu "Systém péče o jakost v oboru staveb železničního spodku Českých drah" (dále jen Systém péče o jakost) jsou výrobky pro vodotěsné izolace výrobky stanovenými. To znamená, že kromě splnění zákonných požadavků (Zákon č. 22/1997 Sb. a Nařízení vlády č.178/1997 Sb.ve znění novely č. 81/1999 Sb.) je nutno respektovat ještě další požadavky Českých drah. Proto České dráhy vydávají s účinností od 1.4.2000 "Obecné technické podmínky Českých drah s.o. pro systémy vodotěsných izolací na mostních objektech" (schváleny ředitelem odboru stavebního čj. 55 001/2000 - O 13 dne 24.1.2000). Dále jen OTP.

Zmíněný dokument stanovuje podmínky vstupu výrobce (dovozce, zhotovitele) vodotěsných izolací na stavby mostních objektů Českých drah. Určuje mu povinnost zpracovat pro konkrétní systém vodotěsné izolace technické podmínky dodací (TPD), jejichž rámcový obsah je v OTP stanoven. Vlastnosti výrobků pro vodotěsné izolace stanovuje TNŽ 73 6280 "Navrhování a provádění vodotěsných izolací železničních mostních objektů" (schválena ....) ve formě parametrických tabulek. Po ověření systému vodotěsných izolací odborným oddělením Českých drah je dle výsledku ověřovacího procesu vydáno osvědčení o shodě s podmínkami Českých drah nebo případně zamítavé stanovisko. Vydané osvědčení prokazuje, že předmětný systém vodotěsné izolace je možné u mostních objektů ČD používat.

Snaha vypracovat normu pro dálnice, silnice a železnici se datuje již od konce 70. let. I když pro tzv. státní i resortní úkoly byly značné finanční prostředky, i když existoval též konsensus stavební veřejnosti, neexistovala však, dnešními slovy řečeno, "odborná vůle" k činu. První úspěšný pokus vypracovat ucelenou normu zahrnující nejen izolace mostů je norma ČSN 73 6242 Navrhování a provádění vozovek na mostech pozemních komunikací, která vyšla na začátku roku 1995. Existující normu pro mosty pozemních komunikací, i když byla pro začátek vzorem pro vypracování TKP kapitoly 22 (Vodotěsné izolace), nebylo možné přejmout v celém rozsahu.Autoři totiž dokázali, že řešení izolací na mostech je možné a tak se stali jakýmsi vzorem pro naši snahu. V letech 1997 - 99 byl řešen na základě výběrového řízení úkol technického rozvoje, jehož výstupem je TNŽ 73 6280 s názvem "Navrhování a provádění vodotěsných izolací železničních mostních objektů". Nyní existuje konečné znění, které je ve schvalovacím řízení.
Mezi silničními a železničními mosty je několik zásadních rozdílů, které vedou nebo mohou vést k rozdílným technickým řešením. Jedná se zejména o následující rozdíly a z nich vyplývající možnosti odlišného technického řešení nebo požadavků:

rozdílné namáhání a účinky pohyblivého zatížení. U mostů silničních převládají namáhání smyková - rozjezdové síly a brzdné síly, u mostů železničních jsou tyto síly eliminovány tloušťkou kolejového lože => na železničních mostech se nemusí důsledně dodržovat plnoplošné přichycení izolace k podkladní konstrukci => možnost požít volně pokládané systémy => širší sortiment výrobků.
výraznou odlišností je délka doby provádění celého objektu. U železničních mostních objektů je nutno často pracovat ve výlukách z důvodu nemožnosti objížděk, kdy na kompletní vyhotovení izolace je v extrémních příkladech pouze několik hodin => snaha o co možná nejkratší provedení všech činností včetně izolací => vlhký a nevyzrálý beton => volně pokládané systémy nebo systémy s možností pokládky na vlhký podklad.
technická dostupnost a možnost nasazení techniky. U železničních mostů je poměrně často omezen přístup těžké techniky => omezení možnosti pokládky u silnic běžných ochranných vrstev (AB, LA) a jejich náhrada textiliemi => zajištění odolnosti proti proražení štěrkem tvořící kolejové lože.
způsob odvodnění a hydrotechnické namáhání. U železničních mostů je vzhledem k jejich délce odvodnění provedeno do drenáže za opěrou mostu, v některých případech se objekty staví pod hladinou podzemní vody => požadavek na izolaci proti stékající vodě nebo proti tlakové vodě.
odlišné podkladní konstrukce. V některých případech tvoří podkladní konstrukci i přesypávka => nutnost definování požadavků na mezilehlé systémy.
teplotní namáhání izolace. U železničních mostů je díky kolejovému loži snížená povrchová teplota na rozhraní izolace a betonové podkladní konstrukce => snížení požadavku na přilnavosti a omezení požadavku na pečetící vrstvy.
tvar izolované konstrukce. Pro zajištění požadavku průběžného kolejového lože je na železničních mostech vytvořen u mostovkových desek hlavní nosné konstrukce i stropu mostních konstrukcí žlab kolejového lože (cca 60 cm svislá stěna boku tohoto žlabu) => systém musí zajistit přídržnost k těmto stěnám a proveditelnosti na tyto boky => omezení stěrkových izolací na bázi horkého asfaltu.

Norma TNŽ má následující platnost a týká se:
- nosných konstrukcí s kolejovým ložem;
- mostních konstrukcí nepřesypaných i přesypaných;
- spodních staveb namáhaných volně stékající vodou a tlakovou vodou.

Naopak neplatí pro:
- nosné konstrukce bez kolejového lože;
- mostní objekty vystavené mimořádným chemickým, teplotním a mechanickým namáháním.
- izolace na bázi hmot sloužících pro zlepšování vodonepropustnosti podkladní konstrukce (např. injektování, nátěry zajišťující krystalizaci betonu a pod.).

Norma TNŽ zavádí některé nové pojmy z nichž nejdůležitější je pravděpodobně tzv. systém vodotěsné izolace (souvrství tvořené vodotěsnou vrstvou a vrstvami, které ji obklopují, včetně vodotěsných prvků a detailů vodotěsné izolace). Do systému nebyla zařazena podkladní konstrukce, přestože je jí věnována výrazná pozornost. Systém vodotěsné izolace má zpravidla následující skladbu:
- přípravná vrstva;
- vodotěsná vrstva;
- ochranná vrstva.

Na jednotlivé výrobky systému vodotěsných izolací i na podkladní konstrukci jsou kladeny obdobné požadavky stejně jako u ČSN 73 6242. V TNŽ se vyskytuje pouze několik málo odlišných požadavků, z nichž ty nejpodstatnější jsou pravděpodobně možnost snížení kvalitativnívh požadavků na podkladní konstrukci (makrotextura, rovinatost a vlhkost) při volně pokládané vodotěsné vrstvě a snížení požadavku na přilnavost plnoplošně spojené vodotěsné vrstvy s betonovou podkladní konstrukci (0,3 MPa a 0,5 MPa), naopak dochází ke zvýšení požadavku na ohyb za chladu na -15 oC u natavovaných asfaltových pásů a na -20 oC u volně pokládaných asfaltových pásů.

Zcela novým prvkem je v TNŽ zavedení zkoušek na odolnost proti proražení systému vodotěsné izolace při použití měkké ochranné vrstvy (nejčastěji textilie, ale i jiné) nebo bez ochranné vrstvy. V některých státech je zavedena dynamická zkouška cyklickým namáháním. V zhledem k nemožnosti ověření této zkoušky ani jejího provedení pro tuzemské dodavatele není tato zkouška požadována. Tato zkouška je nahrazena tzv. pyramidálním testem pro systémy vodotěsné izolace na podkladní konstrukci z betonu nebo oceli, a CBR testem pro systémy vodotěsné izolace na podkladní konstrukci z přesypávky (mezilehlé systémy vodotěsné izolace.

zpět

ISSN 1213-6395 | Tiráž | RSS

(statická verze - archiv)