Střechy
Vady a poruchy střešních plášťů a jejich příčinné souvislosti s klimatickými změnami V našem příspěvku se chceme vyvarovat filosofickému zaměření a sporům odborné a laické veřejnosti, zda ke klimatickým změnám dochází nebo nedochází. V technické veřejností je poměrně jasno. Jsme neustále vystavování novým výzvám, které mají s klimatickými jevy, neboli „s projevy přírody“, poměrně úzkou souvislost. Jsou to především vítr s větší rychlostí (nad 24 ms-1) nebo velice místní jevy, jako krupobití a především sněhová nadílka, často se měnící v čase na led. 25.3.2011 | Střechy, fasády, izolace 2011 Časy se mění a střechy také
O kulturních hodnotách historických staveb a jejich přínosu pro kvalitu života společnosti pochybuje nejspíše málokdo. Pokud takovou stavbu vnímáme jako celek, pak nemůžeme zapomenout na její střechu. I ona je významnou součástí architektury, stavitelské historie a dokladem dobové šikovnosti řemeslníků, kteří na ní pracovali. Článek o historických střechách je převzat z časopisu Střechy, fasády, izolace č. 1/201111.3.2011 | Ing. Ivan Misar, Ph.D. Stavebnětechnický průzkum vad a poruch střešních plášťů a jejich příčinných souvislostí
V článku Ing. Ivana Misara, Ph.D. věnovanou poruchám střešních plášťů vzpomeneme na konferenci Izolace 2011, která proběhla dne 26.1.2011. Hlavním tématem byly rekonstrukce, sanace a reklamace střešních plášťů, fasád a spodní stavby.4.2.2011 | Ing. Petra Pochmanová, A.W.A.L. s.r.o. Impedanční defektoskopie povlakových izolací - nový nedestruktivní způsob vlhkostní kontroly střešních plášťů v ČR
Na český trh v lednu 2011 vstupují nedestruktivní vlhkoměry a vlhkostní detektory, které pracují na principu elektrické impedance. Právě díky využití principu elektrické impedance proniká signál i do podkladních vrstev pod povrchem konstrukce a měřením je tedy možné zjistit nejen vlhkostní stav v povrchové vrstvě ale i v hloubce, kam jiné přístroje neproniknou, aniž by došlo k poškození povrchu. 12.11.2010 | Střechy, fasády, izolace 11/2010 Strecha s pohľadu energie (1. časť)
V rámci odbornej verejnosti nebola energia nikdy viac diskutovanou témou ako v poslednom období. Rastúci záujem o úspornosť energií budov sa prejavuje pozoruhodne veľkou účasťou na odborných konferenciách a seminároch s touto tématikou. Konečne začína byť viditeľný nárast realizovaných domov s dodatočnou úpravou obalového plášťa za účelom zníženia tepelných strát u starších budov. 5.11.2010 | Rockwool, a.s. Jak zateplit střechu mezi a pod krokvemi?
Střecha představuje ihned po fasádě zásadní zdroj úniků tepla z domu. Její izolaci je třeba věnovat dostatečnou pozornost. Zateplením šikmé střechy můžeme výrazně snížit své účty za energie a zároveň získáme příjemné podkrovní prostory pro bydlení.
20.11.2009 | Dr. Gunter Mann Ozeleněné šikmé a strmé střechy – zkušenosti z praxe
Většinu ozeleněných střech představují střechy ploché do sklonu 5 stupňů, podíl střech s větším sklonem je oproti tomu malý a strmé ozeleněné střechy jsou spíše raritou. Přitom právě u rodinných domů a v ekologické výstavbě jsou šikmé střechy nejběžnější a hrají velkou roli.
13.11.2009 | Dr. Gunter Mann Každopádně střešní substrát
Od chvíle, kdy se ozeleňování střech stalo ekonomicky zajímavým oborem, dostávají se do středu zájmu střešní substráty. Substrát představuje v celkové ceně vegetačního souvrství nejen podstatnou část nákladů na materiál a personál ale podílí se také nejvíce na zatížení stavební konstrukce, kromě toho na něm také stojí a padá celková úspěšnost ozelenění a dosažení cílového vzhledu vegetace.
12.10.2009 | Dr. Gunter Mann Statika - zelená střecha nemusí být přítěží
Jedním z nejčastěji uváděných důvodů proti ozeleňování střech je dodatečné zatížení vegetačním souvrstvím, které musí střešní konstrukce nést. 22.9.2009 | Střechy, fasády, izolace 7-8/2009 Indonézia a strechy
Reportáž z cest po Indonésii vyšla v časopise Střechy, fasády, izolace 7-8/2009 a exotickou architekturou nás zde provede autor článku Prof. Ing. Jozef Oláh, Ph.D. |
| ISSN 1213-6395 | Tiráž | RSS | © 2000-2008 MOSTY.CZ, vyrobil: nexum Trilog |
(statická verze - archiv)

O kulturních hodnotách historických staveb a jejich přínosu pro kvalitu života společnosti pochybuje nejspíše málokdo. Pokud takovou stavbu vnímáme jako celek, pak nemůžeme zapomenout na její střechu. I ona je významnou součástí architektury, stavitelské historie a dokladem dobové šikovnosti řemeslníků, kteří na ní pracovali. Článek o historických střechách je převzat z časopisu Střechy, fasády, izolace č. 1/2011
V článku Ing. Ivana Misara, Ph.D. věnovanou poruchám střešních plášťů vzpomeneme na konferenci Izolace 2011, která proběhla dne 26.1.2011. Hlavním tématem byly rekonstrukce, sanace a reklamace střešních plášťů, fasád a spodní stavby.
Na český trh v lednu 2011 vstupují nedestruktivní vlhkoměry a vlhkostní detektory, které pracují na principu elektrické impedance. Právě díky využití principu elektrické impedance proniká signál i do podkladních vrstev pod povrchem konstrukce a měřením je tedy možné zjistit nejen vlhkostní stav v povrchové vrstvě ale i v hloubce, kam jiné přístroje neproniknou, aniž by došlo k poškození povrchu.
V rámci odbornej verejnosti nebola energia nikdy viac diskutovanou témou ako v poslednom období. Rastúci záujem o úspornosť energií budov sa prejavuje pozoruhodne veľkou účasťou na odborných konferenciách a seminároch s touto tématikou. Konečne začína byť viditeľný nárast realizovaných domov s dodatočnou úpravou obalového plášťa za účelom zníženia tepelných strát u starších budov.
Střecha představuje ihned po fasádě zásadní zdroj úniků tepla z domu. Její izolaci je třeba věnovat dostatečnou pozornost. Zateplením šikmé střechy můžeme výrazně snížit své účty za energie a zároveň získáme příjemné podkrovní prostory pro bydlení.
Většinu ozeleněných střech představují střechy ploché do sklonu 5 stupňů, podíl střech s větším sklonem je oproti tomu malý a strmé ozeleněné střechy jsou spíše raritou. Přitom právě u rodinných domů a v ekologické výstavbě jsou šikmé střechy nejběžnější a hrají velkou roli.
Od chvíle, kdy se ozeleňování střech stalo ekonomicky zajímavým oborem, dostávají se do středu zájmu střešní substráty. Substrát představuje v celkové ceně vegetačního souvrství nejen podstatnou část nákladů na materiál a personál ale podílí se také nejvíce na zatížení stavební konstrukce, kromě toho na něm také stojí a padá celková úspěšnost ozelenění a dosažení cílového vzhledu vegetace.
Jedním z nejčastěji uváděných důvodů proti ozeleňování střech je dodatečné zatížení vegetačním souvrstvím, které musí střešní konstrukce nést.
Reportáž z cest po Indonésii vyšla v časopise Střechy, fasády, izolace 7-8/2009 a exotickou architekturou nás zde provede autor článku Prof. Ing. Jozef Oláh, Ph.D.