16.4.2010 | Ing. Jiří Smolík, Lubomír Němeček
Zahájení výstavby projektu železnice Crossrail přes Londýn
V loňském a letošním roce zahajovaná výstavba kapacitní železnice, procházející na trase více jak 100 km městskou aglomerací Velkého Londýna, je jednou z největších staveb tohoto druhu dopravní infrastruktury v Evropě. Tunelová část této stavby, procházející centrem Londýna, bude její nejnáročnější částí. Úvod Projekty nových tunelových vedení železnic pod územím měst jsou prováděny nebo navrhovány v posledních létech jako stále častější řešení doplnění stávajících systémů městské, ale i dálkové dopravní infrastruktury. V červnu 2007 byly na Světovém tunelářském kongresu v Praze presentovány tehdy zahajované projekty propojení místních nádraží pro příměstskou a současně dálkovou železniční síť v blízkém Lipsku a vybudování městské železnice – metra v Kolíně nad Rýnem včetně napojení místního mezinárodního letiště. Také na území Prahy a Bratislavy vznikají návrhy obdobných řešení s předpokladem časového horizontu jejich výstavby snad v roce 2015. Všechna dosavadní obdobná řešení získávají v současnosti nový rozměr schválením a zahájením prací na projektu nové integrující železniční trasy, nazývané Crossrail, na území Velkého Londýna . Historie projektu Crossrail, jeho použití v systému dopravní infrastruktury Londýna Kapacity a koncepce dopravní infrastruktury hromadné dopravy jsou jedním z nejdůležitějších dopravních systémů zejména v tak rozsáhlých městských aglomeracích jakou je aglomerace Velkého Londýna. Důležitost návrhů vybudování nového, rychlého, kapacitního dopravního systému rychlé železnice, který by byl současně napojen na stávající dopravní systémy, narůstala v městské aglomeraci Londýna od počátku devadesátých let minulého století. Stále větší problémy přetížení sítě metra v centrální části města, stejně jako rostoucí potřeby času ve stávající síti příměstské dopravy bylo konečně v červenci roku 2008 schváleno britským parlamentem řešit dle projektového podkladu nazývaného Crossrail, který doprovázel zákonné rozhodnutí. Rozhodování o vybudování jednoho z největších evropských železničních projektů je současně významným politickým rozhodnutím. Schválené řešení, podporované dnešní britskou vládou je v období 2009 – 11 urychlováno k dosažení takové rozestavěnosti investice, kterou by opozice vlády již nemohla po parlamentních volbách zastavit. Zhruba východozápadní nová trasa dvoukolejné železnice Crossrail spojuje místa Shenfield na východě a Maidenhead na západě dnešní železniční sítě Velkého Londýna. Celková délka trasy je 118,5 km. Průchod centrem města je řešen návrhem výstavby dvou jednokolejných tunelů délky 20,75 km každého z tunelů. Navržený systém železnice bude propojen na devět linek stávajícího metra. Odbočkami trasy bude rovněž napojeno letiště Heathrow na západu města a odbočkou do Abbey Wood přístavní oblast podél řeky Temže na východu města. Špičkový interval vlakových souprav s 1 500 cestujícími je navržen 2,5 min. V povrchových částech železniční trasy je návrhová rychlost 160 km/h, v centrální tunelové části 96 km/h. Trasa má být využívána především pro osobní přepravu. Celková přepravní kapacita hromadné dopravy města se předpokládá vybudovanou novou kapacitou zvýšit o 10 % při současném odhadu zvýšení obchodních aktivit v městské aglomeraci o 20 %. Celkový náklad investice je plánován ve výši 15,9 mld. britských liber. V závěru roku 2009 byla pro investici dohodnuta půjčka EIB ve výši 1,6 mld. USD. Vlastní výstavba investice by měla poskytnout zaměstnání pro 14 000 lidí s další zaměstnání pro přibližně 7 000 lidí ve službách pro projekt. Současné rozhodnutí o vybudování železnice Crossrail v Londýně je právem srovnáváno s rozhodováním urychlení výstavby systému metra v témže městě ve 30. letech minulého století v době tehdejší ekonomické krize. Rok 2009 byl využit k intenzivnímu zahájení projektových prací, v roce 2010 je plánováno zahájení přípravných prací. Zahájení ražeb tunelů v centrální části města je připravováno na rok 2011. Uvedení investice do provozu 2017. Tunelová část projektu Crossrail Tato část projektu bude jeho nejnáročnějším úsekem. Niveleta tunelových částí projektu v centrální části města je vedena ve hloubkách 20 – 25 m pod úrovní povrchu. Výjimkou je východní část trasy, podcházející řeku Temži, s hloubkou vedení trasy 50 m. Kromě průchodu navážkami, naplaveninami a sedimenty řeky Temže v úvodních částech budou tunely procházet většinou vrstvy tuhého „londýnského jílu“ s vysokou plasticitou. Podstatná část trasy bude dále zřizována v souvrstvích sedimentů střídajících polohy jílů a zvodnělých zemin a ve vrstvách zvodnělých písků. Podchod tunelů pod řekou Temží ve východní části tunelové trasy bude ražen v souvrství křídy. Výstavba tunelové části bude dále významně limitována podmínkami co nejmenšího ovlivňování husté, hluboce zakládané, zástavby povrchu ale i rozsáhlých podpovrchových prostor, zejména podzemních prostor napojovaných částí sítě metra. Traťové tunely železnice je plánováno razit s použitím 6 – 7 plnoprofilových tunelovacích strojů. Vnitřní průměr kruhových tunelů s panelovou definitivní obezdívkou je požadován 6,2 m. Ze sedmi stanic na tunelové trase v centru Londýna bude pět stanic zřizováno jako ražené, dvě stanice budou prováděny jako hloubené. Provizorní konstrukce obezdívky ražených stanic bude prováděna s použitím stříkaného betonu. Všechny stanice tunelové trasy mají být zřizovány tak, aby bylo vždy umožněno v jejich prostoru přesunutí tunelovacích strojů k dalšímu pokračování ražeb tunelů. Očekávaných 6,5 mil. m3 rubaniny z tunelové části stavby Crossrail a 1,5 mil. m3 materiálu z demolic v centru města bude v koncových částech tunelové trasy přemisťováno, k uložení na ostrově u mořského pobřeží, po železnici, v centrální části trasy převážně lodní dopravou po Temži. Závěr Uvedená základní charakteristika zahajovaného železničního, městského projektu Crossrail na území Velkého Londýna přesvědčivě dokládá nejen velikost jedné z největších staveb městské dopravní infrastruktury v současnosti v Evropě, ale zejména významný systémový posun využití železnice k dalšímu rozvoji dopravní obslužnosti velkých městských aglomerací.Anglickým kolegům je nezbytné blahopřát k návrhu a zahájení tak mimořádného projektu a snad jim i trochu závidět možnost podílet se na jeho provádění v příštím období do jeho uvedení do provozu v roce 2017. Literatura: [1] Odborný časopis: Tunel, Česká tunelářská asociace a Slovenská tunelárska asociácia ITA-AITES, 2009, [2] Odborný časopis: WORLD TUNELING, Aspermont UK, 2009, [3] Odborný časopis: tunels & tunnelling, Progressive Media Group, 2009,
Zdroj: sborník konference Železniční mosty a tunely, leden 2010
|