Z českých luhů a hájů

Jako určité oživení přednášek a prezentací na konferencích, seminářích, ale i na výstavách týkajících se izolací staveb občas uvádím některé obrázky, na kterých jsou vidět „nálety“ na střechách. Takové obrázky se stromy nebo spíše lesy, které na plochých střechách v poměrně krátké době vyrostou, většinou vyvolávají úsměv. Pro uživatele budovy jsou ale „nálety“ na střeše často spojeny i se zatékáním do budovy a představují vážné problémy se střešní krytinou. Mnohdy jsou poškozeny i další vrstvy střešních plášťů (tepelné izolace, spádové vrstvy z lehčených betonů apod.).

Nechtěné rostliny, které se někdy vyskytnou na střechách budov, by měly být pro uživatele budovy varovným signálem, např. aby byla provedena kontrola střechy, provedeno vyčištění střechy (především vyčištění okapů, žlabů, okolí vpustí), případně provést opravu střešního pláště. Při výskytu vegetace na střeše to nemusí vždy znamenat opravu nebo spíše rekonstrukci střešního pláště, ale pokud je vegetace svými kořeny zachycena již v krytině, pak je většinou nutné přistoupit k rekonstrukci střechy se stržením stávajících vrstev střešního pláště.

Vegetace (nálety) se uchytí nejen v nahromaděných nečistotách na střeše nejčastěji u koutů, okapů, žlabů apod., ale také v trhlinách staré krytiny (např. u krytiny z oxidovaného asfaltu). Pokud do střešního pláště skrz krytinu zatéká, mají rostlinky „ideální“ podmínky pro růst i ve střešní krytině. Na dále uvedených obrázcích je zřejmé, že délka kořenů rostlin, stromů je i několik metrů. Pak provedení údržby pouze s tím, že se rostliny odříznou v blízkém okolí, kde ze střešní krytiny vyrůstají, ve většině takových případů nestačí, každý rok vyrostou znovu.

Následující obrázky s lesy a háji na střechách snad nepotřebují ani komentář. Na některých stavbách jsou ale případy, které dokazují , že příroda je silnější i v místech, kde by se to jen tak nepředpokládalo. Jako např. každoročně „pouze“ uříznutá bříza z odvětrávacího otvoru u dvouplášťové střechy v atice roste neustále znovu a znovu, Na dalším snímku je vidět břízu, která roste uvnitř budovy v trhlině betonové konstrukce světlíku.

Některé případy jsou dokladem toho jak málo času (např. 4 až 7 let) stačí k tomu, aby na střeše vyrostl les. Různé druhy krytiny jsou odlišným způsobem náchylné k zachycení náletu vegetace. Za zmínku jistě stojí obrázky s rostlinkami v prohlubních a v trhlinách na střeše se stříkanou PUR pěnou.

Každá střecha potřebuje určitou údržbu, tzn. čistit místa, kde se hromadí nečistoty, aby se v nich nemohla uchytit vegetace. Takovým zajímavým případem jsou ploché střechy s vrchní vrstvou kačírku (štěrku), kde se po několika letech „na střeše bez prováděné údržby“ vyskytuje vegetace.

Zde je na místě připomenout určitou zkušenost, že u střešních plášťů s vrchní vrstvou s kačírkem (kamenivem), a také u teras, kde je předpoklad, že se nad krytinou nebudou příliš často provádět údržbové práce (tj. např. i v prostoru dlažby na podložkách) je vhodné navrhovat a vybudovat hydroizolaci odolnou proti prorůstání rostlin. Rostliny se časem uchytí i v dlažbě pokládané do betonu.

Pro projektanty, uživatele budov a další stavební odborníky by uvedené obrázky měly být nejen důvodem k pousmání, ale také určitým upozorněním, že volba krytiny s krátkou životností, nevhodné tvarové řešení nebo nevhodné spádování střechy, nevhodné řešení detailů má v praxi zvýšené nároky na provádění kontroly a na údržbu střech, ale má často i vyšší finanční nároky na obnovu funkce střešních plášťů.